Historie plemene Aljašského malamuta

Aljašský malamut patří k nejstarším plemenům severských psů. Za oblast původu malamutů je považována severozápadní oblast Aljašky, kde až do konce 19. století byli malamuti jediným chovaným plemenem. Inuitské kmeny žily kočovným způsobem a v drsných podmínkách severu veškerý svůj majetek museli při svém putování vozit stále s sebou. Důležitá tedy byla tažná síla psů a poslušnost vůči kterémukoliv člověku, ale také odvaha a neohroženost při lovu a obraně své smečky, svého pána. Za své jméno vděčí malamuti inuitskému kmeni Mahlemutů. Tito domorodí obyvatelé byli tehdy misionáři a obchodníky považováni za kulturně vyspělý lid, své mohutné psy milovali a byli na ně patřičně hrdí. Mahlemuté vychovávali své psy ke spolupráci, čímž v nich posilovali smečkové vazby, ale i samostatnosti (pokud kmen trpěl nedostatkem potravy, byli psi do značné míry odkázáni na své lovecké schopnosti), oceňovali a rozvíjeli jejich inteligenci zděděnou po vlčích předcích. Malamuti byli používáni nejen k tahu saní a lodí a nošení břemen, ale také při lovu ledních medvědů, tuleňů a jiné zvěře. Díky dobrým chovným podmínkám, ale i skutečně tvrdé selekci při chovu (dle dobových zpráv, údajně pes, který projevil agresivitu vůči člověku, byl ihned utracen), se v malamutech uložila charakteristická přátelská povaha, která je odlišila od ostatních severských plemen. Mahlemuté tak vyšlechtili skutečně ideálního psa pro podmínky krutého severu a plně si uvědomovali jeho cenu. Dle dobových zpráv byli jejich psi velcí, robustní, velmi krásní a odolní, byli mnohem větší než sibiřští či grónští psi, navíc měli zvláštní srst, jejíž vlastnosti fascinují odborníky i dnes. Měli sklon k pravidelnější kresbě a méně barevných variant. Paul Voelker věřil, že malamut je nejstarším psím plemenem v Severní Americe.
Bez těchto statných, k lidem přátelských psů by se v těžkých podmínkách severu dalo těžko přežít, byla to neohrožená zvířata plně přizpůsobená výjimečně tvrdým podmínkám Aljašky.

Nová a lépe známá část historie malamutů se začala psát v roce 1896 za období 'Zlaté horečky', kdy zaplavili celou severní oblast Aljašky a Kanady zlatokopové. Ti brzy zjistili, že se také bez psích spřežení neobejdou. Psí spřežení, která se dala identifikovat jako malamuti, vozila poštu, potraviny i osobní majetek prospektorů a pracovala i pro Královskou kanadskou jízdní policii.
S příchodem bílých osadníků ale také započala i temná doba tohoto místního plemene a znamenala téměř jeho zánik. V letech 1909 až 1918 byly mezi prospektory velmi populární závody psích spřežení, malamuti byli těžcí, silní a vytrvalí psi, k tahu těžkých saní nejvhodnější, ale pro rychlostní závody příliš pomalí. Aljašský malamut tak málem vymizel kvůli křížení s jinými plemeny pro závody psích spřežení. Tato temná část období vývoje plemene se bohužel opakuje i v současné době, kdy jsou populární sprinty a někteří závodníci opět kříží plemena tak, aby psi byli co nejlepší pro tuto disciplínu, všiměte si kolik závodních spřežení je tvořeno skutečnými čistokrevnými saňovými psy, ať už malamuty, husky, či samojedy. Naštěstí tehdy psi ze spřežení museli být dostatečně všestranní aby mohli vykonávat i běžnou práci, jinak by se plemeno aljašský malamut asi vytratilo v závodním šílenství.
Situace se zlepšila až v roce 1926 kdy malamuti začali být rozmnožováni čistokrevným chovem. Nepochybný význam v této změně mělo i vyjádření R.S. Byrda, který při své poslední expedici na jižní pól označil aljašské malamuty za nejschopnější plemeno saňových psů.
Po svém příchodu na Aljašku v roce 1894 Arthur Walden, který sám používal psí spřežení, napsal knihu „A Dog Puncher on the Yukon“ - „Psí rohovník na Yukonu“ pojednávající o pracovních psech a jejich využití na Yukonu. Slavnou se stala jeho chovatelská stanice CHINOOK. Paní Eva Seeley s manželem se začali zajímat o toto plemeno po setkání se Scotty Alenem, který patří mezi největší osobnosti v historii sportu psích spřežení, sám choval aljašské malamuty a sibiřské husky, byl to on, který představil Evě Seeley jednoho ze svých psů, kterého považoval za pravého aljašského nákladního psa. Eva, která si psa zamilovala ho pojmenovala Rowdy of Nome a začala vyhledávat psy jeho typu. Manželé Seeleyovi tak založil slavnou linii KOTZEBUE, ale až v roce 1935 se dočkali plného uznání a toto psí plemeno bylo zaregistrováno pod názvem Alaskan Malamute. Chovatelská stanice KOTZEBUE dala světu první malamuty moderního typu, tak jak se s nimi již můžeme setkávat i my v našem evropském chovu. Prvními malamuty zaznamenanými v plemenné knize byli Gripp of Yukon jež se stal i prvním šampionem plemene, Rowdy of Nome a Taku of Kotzebue.
K popularizaci zatím neuznaného plemene přispělo i v roce 1932 předvedení spřežení aljašských malamutů na olympiádě v Lake Placid.
Další nepříznivou dobou pro malamuty bylo období druhé světové války, kdy bylo velké množství saňových psů využito pro armádní účely. Tažní psi se dostali tam, kde technika v těžkém terénu a tuhých zimách

selhávala, používali se též jako záchranářští a lavinoví psi. K velkým ztrátám za války je potřeba také připočítat i ztráty při expedicích do Antarktidy. Paul Voelker, zakladatel linie M'LOOT si tak v likvidačním obchodě mohl koupit dva psy, kterými následně posilnili zdecimovanou chovnou základnu. K nejslavnějším psům z této stanice patřil Gentleman Jim, který se dostal do Síně slávy pracovních psů.

Standard plemene byl registrován v AKC v roce 1936 a první šampionkou se stala o sedm let později fena Ooloo M'lot. První klubová výstava AMCA se uskutečnila v roce 1952 a následovala hned další o rok později, kde zvítězila fena Arctic Storm of Husky-Pak a pes Chief of Husky-Pak chovatele Roberta J. Zollera. Šampion Cherokee of Husky-Pak získal titul klubový vítěz roku třikrát po sobě a šampion Cliquot of Husky-Pak se stal oficiálním symbolem Alaskan Malamute Club of Amerika - AMCA.
V roce 1969 vyhrál pár malamutů Glacier's Storm Kloud's a Timberlane Storm Kloud's z chovatelské stanice paní Nancey Russell Storm Kloud's na Best Show Wetminster Kennel Club. Tito psi se už objevují i v rodokmenech u nás chovaných malamutů.